Většina z nás měla nebo má svoje sny. U někoho časem zapadnou, většinou pod tíhou jiných "povinností" , nebo nezbývá čas kvůli něčemu "důležitějšímu". Ve skutečnosti většinou není problém v tom, že by to bylo těžké a nezvládnutelné, ale je to nepraktické a třeba neobvyklé, a navíc něco nového a neznámého. Četl jsem krásnou úvahu o snech a svobodě, kterou napsla parta kluků, kteří si splnili svůj sen, a společně si postavili katamarán, a na něm se vydali na cesty po moři. Nepodlehli tlaku okolí, kde je "normální mít rodinu, majetek, úspěšnou kariéru, dovolené u moře v hotelu se vším komfortem, ... ale beze snů". Četl jsem také článek, kde byla úvaha o tom, že "přeci každá normální rodina má loď". Někdo si možná může myslet, že jsem blázen, ale já se rozhodl si svůj sen splnit. Rozhodl jsem se, že budu jezdit na plachetnici. Několik let jsem si plachetnici nahrazoval windsurfingem, až jsem si nakonec řekl, že si napřed půjčím nějakou plachetnici, a zkusím to na lodi. Hledal jsem na internetu nějakou půjčovnu, a nakonec jsem našel na Rozkoši půjčovnu katamaránů a windsurfingu U Milana (kontakt je v odkazech). Zjistil jsem co a jak, vyrazil jsem tam, a půjčil si katamarán. Přesně jak jsem čekal, plachtění se mi líbilo. Začal jsem uvažovat, zda jezdit na půjčených plachetnicích či katamaránech, ale nakonec jsem se rozhodl postavit si svůj vlastní katamarán. Po marném hledání plánků, podle kterých bych si mohl katamarán postavit, jsem nakonec byl nucen si katamarán zkonstruovat, a potom začít stavbu. Musím říci, že to pro mne byla a je výzva. Jak konstrukce, tak i stavba. Zatím myslím úspěšně postupuji krok po kroku kupředu, a budu rád, pokud se budu moci zařadit mezi ty, kteří zkonstruovali a postavili loď.